Jak jsme se s partnerem dohodli na miminku. Bylo to jednoduché?

Učinit ten první krok a vědomě se pustit do "výroby" miminka může být pro mnohé lidi natolik stresující z obavy, jaká velká změna přijde, že to neustále odkládají na vhodnější chvíli. Až budou více připraveni, až budou mít více peněz, stabilnější povolání, bydlení, atd. Jak to bylo u nás?

Protože mám o 4 roky mladšího manžela, velký rozhodovací moment to byl hlavně pro něj. Já pomálu s třicítkou na krku už jsem spíše cítila, jak ony pomyslné biologické hodiny bijou stále hlasitěji a bylo by opravdu záhodno je už co nejdříve utišit :D

Pro mě už by zkrátka tahle otázka připadala v úvahu klidně tak dva, tři roky zpátky.

Jedno krásné léto (2019) jsem si už myslela, že to bude tedy ten správný čas, kdy bychom to mohli rozhoupat a mého drahého jsem se na to snažila pozvolna připravovat už od počátku zimy. Tu a tam jsem mluvila o tom, že by bylo hezké jet v létě na dovolenou a tam počít nějaké to mládě. Ani zvláště neprotestoval, tak jsem si dělala celkem naděje.

Dovolená v létě

V létě 2019 jsme tedy vyrazili v srpnu na dovolenou do Skotska. Pokud jste již četli můj předchozí článek, možná jste se už dozvěděli, že mě tam čekala hned dvě obří překvapení.

Za prvé - žádost o ruku. Ano, můj drahý prostě věděl, že bych určitě chtěla mít i svatbu a tak se místo zadělávání na dítě rozhodl mi dát prstýnek. To byl úžasný moment, i když samotnou žádost o ruku provázela docela drsná zkušenost, jak si můžete přečíst v mým předchozím článku "Jak jsme se zasnoubili?". Ale za druhé - miminko se konat nebude. A to minimálně další rok, protože můj drahý se nechtěl brát dříve, než na jaře příštího roku. No, to je tedy zpráva.

Ale co, mám prstýnek, takže to se mnou myslí vážně, no ne? :D A na miminko prý zaděláme hned po svatbě. Na druhou stranu mu tehdy bylo jen 25 let, který chlap by do toho šel dobrovolně takhle brzy? :D

Svatba místo dítěte?

Příští rok (2020) se tedy i přes značné martýrium ohledně covidu svatba skutečně povedla zorganizovat a uskutečnit. O tom vám podrobněji píšu v dalších článcích.

Svatba uběhla jako voda a hned po ní následovaly líbánky. Takže ten očekávaný moment je po 3 letech konečně tady?? Řeknu vám, člověk z toho má docela respekt, protože to ještě nikdy před tím nezažil. A hlavně s tím, že ví, co jedna taková večerní radost provede za celoživotní změny :D Jenže můj teď už manžel se opět sekl, že ještě není připravený, což mi oznámil první den na líbánkách. Aha! No nemusím vám psát, jakou to ve mě spustilo vlnu zklamání.

Jak to nakonec dopadlo?

Ten večer jsme to vše s manželem důkladně rozebírali několik hodin. Měl jisté obavy, které jsme si zanalyzovali, což bylo asi poprvé, kdy jsme si o tom opravdu takhle otevřeně popovídali. A asi to zafungovalo, protože ejhle, ještě tu noc započal náš první pokus :-).

Moje pocity během líbánek

Při ranní hotelové snídani druhý den jsem se musela usmívat pořád jako měsíček na hnoji, prostě jsem nemohla věřit tomu, že se můj miláček konečně odhodlal a dal-li bůh, možná už se ve mě něco děje. Ale zas jsem nebyla tak naivní, abych si myslela, že všechno půjde takhle rychle. No, v každém případě to pro mě znamenalo značný omezení alkoholu, kafe, nebo jiných nevhodných látek pro těhotenství. To jsem na dovolený nenesla zrovna s grácií :D Ale za to mé přání mi to stálo.

Těhotenstký test

Samozřejmě jsem věděla, kdy jsem zhruba měla své plodné dny a ty vycházely právě na období našich líbánek. Po celou dobu jsem zkoumala své tělo, četla různé diskuze, co ženský cítí v prvních dnech po početí a zdálo se mi, že mám spoustu příznaků, které tam byly zmiňovány. Zkrátka jsem si byla téměř jistá, že to určitě vyšlo. Na líbánkách jsme byli v Chorvatsku (neb kvůli covidu se moc nikam jinam jezdit nedalo) a tak jsem si zakoupila test už tam. Udělala jsem si ho tedy pak až doma asi tak 5 dní před očekávanou menstruací. Byl negativní. No, tak to je normální, stejně se nedoporučuje ho dělat dříve, než v den očekávané menstruace. Tak jsem čekala až do toho data a test si už neudělala. Ani nebyl třeba, menstruace se spustila jako hodinky v očekávaný den.... Hm, ach jo. Tak snad si to můj manžel do příští ovulace zase nerozmyslí!

Jak to máte s partnerem vy? Dohodli jste se na miminku hned, nebo někdo z vás musel počkat, až bude chtít ten druhý? Pište mi do komentářů :-)